S Madlenkou jsem se poprvé setkal v roce 2017 před zimní sezonou, kdy mě Madlenky rodiče kontaktovali přes Mgr. Věru Knappovou, která se dlouhodobě a úspěšně věnuje tomuto oboru. Vzhledem k tomu, že jsem měl již nějaké zkušenosti s DS, tak jsem se toho moc „nebál“. Navíc jsem vycítil z rodičů naprostou upřímnost ke mně, oddanost a motivaci ke své dceři, takže jsem moc neváhal.
Každý člověk (dítě) je jiné a člověk se nejlépe pozná z praktické zkušenosti. Po prvním tréninku jsem pochopil, že s Madlenkou se bude spolupracovat velice dobře. Má velikou píli a myslím, že má také velice slušný talent na tenis. Její rodiče jí velice dobře vedou a zaslouží si neskonalou pochvalu. Je potřebné také říct, že trénink byl na začátku trochu odlišný. Aktivity (cvičení) se musely častěji střídat, atmosféra musela být uvolněná a potřebný čas, na vysvětlení a trénování některých situací, musel být delší. Trenér se prostě musí chovat citlivě, ale to musí dělat vždy, když pracuje s mládeží.
Madlenka na začátku měla pouze individuální tréninky, nyní v jejích 15 letech, jí zařazujeme do skupiny mladších dětí a myslím, že to velice dobře funguje. Aktuálně se k ní chováme jako k řadovému členu (což myslím, je cíl můj i rodičů), a to bez žádných speciálních požadavků z její strany. Zapojuje se do našich klubových turnajů a také se už druhou sezonu účastní našich příměstských tenisových kempů.
Člověk se musí odprostit od pocitu, že je to „jiné“ a že to možná nebude fungovat. Když člověk chce, aby něco fungovalo, tak to funguje vždy a s Madlenkou to funguje velice dobře. Madlenka nás celkově všechny obohatila a je s ní obrovská sranda. Na závěr bych chtěl poděkovat všem trenérům, kteří u nás s Madlenkou pracovali, za jejich přístup k Madlence, a to konkrétně: Jana Hollerová, Aneta Schambergerová, Lucie Züglerová a Lukáš Mencl.
Tomáš Psohlavec
